Kotlíkovej guláš

Sakra. Cejtím, že mě něco píchlo do zad. Asi nějakej kámen nebo větev nebo co. Klepu se zimou. Převaluju se ve spacáku, a už hodinu se marně snažím usnout. 

Dostávám křeč do levý nohy. Au! Pokouším se jí natáhnout a kopnu ho do zad. Chlapík vedle mě ale už dávno spokojeně chrápe. Jak tady může takhle tvrdě zařezávat fakt nechápu.  Venku každou chvíli něco zašustí a já pořád musím ty divný zvuky poslouchat. Co když to je nějaký zvíře. Šelma. Bezdomovec. Nebo co já vím, co se v lese může v noci potulovat.

Byl to fakt blbej nápad jet s ním sem.  Zamilovat se do trempa v patnácti je možná romantický. Ale v padesáti už je to jenom velkej omyl.

 „Krrrrr... krůůůů…“ Tyhle podivný zvuky tentokrát vydává můj prázdnej žaludek.

Večer tremp připravil guláš. Věděla jsem, že si ho nedám, hned jak vytáhl ten odpornej začouzenej kotlík. Smradlavej. Nevymytej. Zamaštěnej vod nějakejch podivnejch zelenejch zbytků. Doufám, že od hrachovky. Fuj!!! Tak nehygienický. Převalím se na druhej bok, trochu dál od toho pitomýho kamene, co mě tlačí do zad a nosem se přitisknu k plachtě stanu. Páchne zatuchlinou.

Žaludek pořád kručí. Mám hlad. Děsnej. No třeba ten guláš nebude tak hroznej… Se docela dlouho vařil, takže vlastně všechny ty hnusný bacily by měly bejt úplně zabitý ne?  Potichu se soukám ze spacáku. Snažím se nahmatat zip stanu. Lezu ven a rychle se postavím, abych rukama nešmátrala po tý špinavý a podivně zavlhlý hlíně.  

Zhluboka se nadechnu. Vzduch voní jehličím a gulášem. Zapomněla jsem ve stanu baterku, a tak se snažím v tý černý tmě rozeznat obrys kotlíku. Opatrně na něj sáhnu.  Je lepkavej a kupodivu ještě teplej. Nahmátnu naběračku a lovím tu hustou buřtgulášovou hmotu. Stejká mi po bradě a já hltavě srkám. Cítím takový křupavý kousíčky, který mě trochu šimraj na jazyku. Asi tam dal škvarky nebo co. Hmmm, není to vůbec špatný.

S plným žaludkem konečně usínám.

Brzy ráno mě vzbudí paprsky slunce. Ve stanu je nedýchatelno. On ještě pochrupuje. Vylezu ven a protáhnu se. Včerejší stiny už jsou fuč a les mě vesele vítá křikem ptáků. Rozhlídnu se a na zemi objevím ten včerejší kotlíkovej guláš.  

Plave v něm plno mrtvejch brouků. Křupavejch brouků s chlupatejma nožičkama.